Kmitání mf zesilovače REL Signál / funkce kond. C40

[Milan155]

Díky za tip. Ale C33 sice podložku má, ale jen plechovou a je spojen se šasi přímo. Z podložky je "kostra" vodičem skrz šasi vedena na destičku se součástkami na minus pól . Tohle čistím jako první , elyty vyndavám , formuji a měřím . To je vůbec problém tohoto rádia, míst spojení obvodů s kostrou je mnoho , i třeba žhavení
je zemněno na patici E2 na střed, ale na minusový drát procházející dole skrz šasi je ten drát připojen o kus dál, skutečná kostra nejblíže toho je sloupek cívkové soupravy , vedle zase extra zem oscilátoru atd......

[Milan155]

Kdysi jsem někde narazil na popis a způsob návrhu a výpočtu neutralizace mf elektronkového zesilovače do obvodu druhé mřížky , nejspíš to bylo někde v popisech obvodů rádií . Nemůžu to ale najít. Neodstranitelné kmity mě vedou k podezření, že příčinou by nemusely být vnější součástky a spoje , ale kapacita Cg1-anoda elektronky. A že ten kondenzátor C40 a jeho neobvyklé zapojení s tím může nějak souviset .
Pomůže někdo tipem, kde hledat ? Díky za pomoc.

[Jardak]

S pojmem neutralizace MF zesilovače jsem se setkal u zvukových dílů televizorů, tedy u zesilovačů pro kmitočtovou modulací. Myslím, že třeba u servisního návodu k Azuritu je o tom zminka.

Jinak taky mě nenapadá co to kmitání ještě může způsobovat. Vše na co jsem vzpomněl už bylo zmíněno. Jak je na tom koncová EBL21? Nejsou její diody slabý? Při kmitání by AVC mělo vyrobit větší regulační napětí než 3 Volty ne?

[Milan155]

EBL21 a její diody na to vliv nemají . Když zablokuji g1 heptody kondenzátorem třeba 33nF na zem , kmity ustanou. V ten moment jsou ss napětí na heptodě ok, tj. cca g1 -1,5V , g2 95V , anoda 258V ( napětí zdroje) . Jakmile blok odstraním, začne to kmitat , amplitudu ovlivňuje nastavení jader , ale třeba když jsou zhruba v půlce, jsou střední hodnoty na g1 -4,5V, na g2 155V , na anodě to prakticky zůstává, je na zdroji , se superpozicí kmitů . Když při kmitání odpojím kondenzátor C35 , který vede napětí AVC z anody na diodu EBL21 , kmitá to vesele dál , i když se střední hodnota napětí na g1 vrátí na -1,5V , samozřejmě jsou tam superponované kmity . Čili klasický "samokmit " .
Neutralizace , která vylepšuje stabilitu - eliminuje lépe či hůře kapacitu Cg1-anoda - může být mřížková , kdy jde do g1 v protifázi část napětí z anody ,obvykle z odbočky na vinutí cívky v anodě . Ta se sem moc nehodí, odbočku nemám . Existuje i možnost neutralizace přes g2, a to právě hledám . Na ten Azurit kouknu.

P.S. - hrubě je to ono, ale tam, kam jsem koukal, byl i konkrétní výpočet . Vstupuje tam ještě v mřížce laděný obvod předchozího stupně se svojí pro mě zatím nevybádanou náhradní kapacitou. Ale díky.

[Jardak]

No to zapojení je hodně podobný řadě Rytmus, nebo Talisman. Osobně bych tam zkusil dat provizorně MF trafa z těchto přijímačů a zkusit to sladit. Tím by se zúžily možnosti kde hledat problém.

[Jan55]

Teď jsem našel na aukru, kdyby byl zájem, není to mé, ani známého, tothle stejné rádio:
https://aukro.cz/stare-elektronkove-rad ... 7025278670
Když tam mne nekamenujte prosím

[Milan]

do g1 H MF by se mohl /v zoufalosti/ zařadit tlumící odpor 220 - 470 Ohmů , dál by bylo dobré zkontrolovat rozložení součástek a vodičů podle jiného přijímače nebo drátovačky

[Milan155]

To Jardak : mezifrekvence jsou ok , proměřeny cívky i kondenátory (jsou nové ) , asi nemá smysl zkoušet tam jiné.
To Jan55 : touto cestou jít nechci, jeden kus mám již "v muzeu" , záměr byl dát to kupy a věnovat to nějakému zájemci .... .
To Milan : odpor zkusím , rozložení součástek a spojů se neliší od prvního mnou vylepšovaného kusu, ale je o hodně jiné než je rozložení pod šasi dle dokumentace REL Signál ( Tesla) na oldradio .

Neměl jsem teď na to moc času, ale vyzkoušel jsem to se slabou ECH21 po uzemnění žhavení na kostru přímo
u připojení katody na minus. Nejbližší bod na kostru je vzdálen a je to nýtovaný mosazný sloupek zespodu na šasi držící desku s cívkami. Jaký je tam přechoďák, nevím . Ale po tomto zásahu a přitlačení vývodu anody
na 2. mf do dna šasi kmitání ustalo. Sladil jsem nahrubo celý mf zesilovač a vstupní obvody. Hraje to na všech rozsazích, ale někde je citlivost veliká, někde při prolaďování zase malá . Zvuk divný, šířka pásma samotného mf zesilovače je jen asi 3 kHz (!). Dal jsem tam poté lepší ECH21 , a už to zase kmitá jako blázen , na anodě heptody cca 60V pp , AVC asi - 7V , to zavře i heptodu E1 a nehraje to resp. na KV sem tam cosi ano ,ale se zázněji při prolaďování . Takže zatím negativní závěr : se slabou elektronkou funguje E2 jako násobič Q ( podobně jako třeba zpětná vazba před rozpískáním) , se slušnou E2 jako perfektní oscilátor. Nemám v úmyslu to vzdát , zatím jsem nenašel metodu, jak zjistit , kde ta záhada vězí .

P.S . Jeden z kolegů doporučil prohodit "polaritu" přívodu anodového vinutí do 2.mf . Zkusil jsem to , krom šíleného kmitání navíc silný zvuk cca 500 Hz , asi nějaká "superreakce" .

[Milan]

Prakticky nejjednodušší BFO pro příjem nemodulované telegrafie v je připojit stínění mf elektronky přes potenciometr k šásku Tady je to spíš nežádaný efekt...
Tak když je to lepší se slabou elektronkou, tak to už je lepší snížit Ua a Ug2 pomocí odporů, které pak blokovat proti kostře 47nF. Ale je to spíš zoufalost, vždyť je to sériová výroba, chyba musí být ve stínění, blokovánání nebo rozložení součástek.
...vlastně by stačilo snížit jen napětí pro g2. A horší vakum by také mohlo způsobovat rozkmitání mf.

[Milan155]

Díky za tipy, teď na to moc času nemám, ale určitě se zmenšit nějak strmost té heptody pokusím . V první fázi
rozdělit dočasně to napájení g2+4 E1 a E2 , odpojit AVC , aby to kmitání nezavíralo elektronky a pak holt měřit, kde jsou vlastně statické pracovní body atd.