radio-forum.cz

Jan55 píše:To Franta: Já mám doma několik originál s různými obměnami, nebo novým, ale stejným šasí. Já to bral spíš na součástky a chtěl jsem vidět ten bastl zblízka Jinak je to jak říkáš, původní je tam jen drobek Lampy jsou funkční a patice se také hodí, ladičák a bubínek také. Až budu mít na to chuť vyrobím normální šásko a zase do toho něco nabastlím. To šásko je fakt děsná slepenina, to jsem ještě neviděl. Kdysi jsem to udělal z pozinkovaného plechu podle originálu a vypadá to docela dobře. Mám to s ruskými 12ž1l, nebo je to p? Sundal jsem podle návodu od Vaška Balka ty kryty a ty lampy jsou pak krásný. Někde pak musím sehnat ještě ty tráfka

Zdravím ,
Mám jednu SONORETU originál s RVčkama , bohužel mě neříká Pane , je určená na repas . Chci si ale postavit (na stará kolena) jako hračku pro seniory novou od píky , s původním zapojením , ale s Ruskými 12ž1L bez krytu . Rovněž "bedýnka" by měla být taková , aby bylo vidět dovnitř a při tom byla "esteticky" lahodná oku . Tento styl má možná svůj název a pokud ho nemá , nevím , jak ho nazvat , možná "STAŘECKÁ NOSTALGIE" . Starší , nebo zkušenější to znají , na schasí jsou jen elektronky a nezbytné součástky , ostatní (jako vodiče, kontakty) musejí být schovány tak , aby nebyly vidět !!! Někdo preferuje horní kryt vynechat , ale vzhledem k bezpečnosti , kdy je u tohoto přístroje síť spojena s "kostrou" , by to bylo dost problematické a používat oddělovací transformátor je sice bezpečné , ale "pitomost"!
Tento přístroj bez krytu , nebo bez bezpečnostního oddělovacího transformátoru nepoužívat !!!

502
Toto je SONORETA , která mě bohužel neříká Pane501
Je to vyloženě nálezový stav500
Je v hrozném stavu499
Reproduktor - nepoužitelný498
Skříňka by ještě šla497
Stejně je to krásná hračka

Mám v úmyslu si SONORETU postavit na stará kolena , jako hračku pro seniory . My dříve narození podléháme "Nostalgii"
a vracíme se do dětských let . Chceme si hrát nóóó ! Ta Sonoreta na snímcích , bohužel není moje a majitel se jí nechce zbavit . Tady bych požádal o pomoc : - hodil by se "vrak" , hlavně aby tam byl otočný kondenzátor i s tím "kolečkem",
ostatní bych už dal nějak dohromady .

Sonorety jsem stavěl jako kluk těsně po válce, (2.světové...) S ECH21 nebo s UCH21, usměrnění selenem nebo s RV12P200, německými válečnými elektronkami, měl jsem jich mnoho v originálním polním balení v dřevěném kufříku, krásné vzpomínky na časy dávno minulé, rádio hřálo, zpětná vazba hvízdala a ta radost z příjmu cizích stanic ze vzdálených zemí, když to byl jediný kontakt se světem... a hlavně, elektronika se řídila ohmovým zákonem a k tomu RLC a to bylo vše co kluk potřeboval... lidová tvoba ale krásný vztah k analogové technice...

Pro vap: lépe to snad ani nejde napsat !! Díky.

Tak jsem již lidovou tvořivost Sonoretu rozebral na díly a až zase budu mít tu správnou nostalgickou chvilku, tak z toho něco poskládám a udělám si radost. Škoda, že jsem se s tím nazabýval jako kluk. Až na staší kolena jsem podlehl nostalgii na staré dobré elektronkové přijímače a přijímače vůbec. Přítelkyně se na mě dívá jako na podivína, co s těmi rádii budu dělat, zabírá to místo, ale to asi každý zná Já si to nenechám vzít, je to radost

Nostalgie, vzpomínky na staré rádiové časy, to je přece náš "společný jmenovatel". Také jsem tomu podlehnul a před pár měsíci jem si udělal radost a sestavil Super 254E z nabídky Pražského obchodu Elektra z 50. let min. století.

Asi jsme na tom podobně, protože Super 254E byl můj první (a dobře hrající) superhet, postavený po obvyklém postupu - krystalka, krystalka s tranz. zes., pak místo krystalky reflex, dvojlampovka z Pacákovy "Škola radiotechniky" a pak ten superhet. V polovině 60tých let již nebyl k mání jako stavebnice, ale prodávala se ještě jeho cívková souprava i lad. kond., takže se sestavením nebyl problém. Neměl skříňku, použil jsem tehdy výprodejní chassis a stupnici od Zampry. Teprve po r. 2000 jsem z inzerce zakoupil 2 kusy tohoto přístroje, sice kompletní, ale v dosti špatném stavu a nyní jste mi připomenuli, že už bych z toho mohl udělat aspoň jeden pěkný nostalgický kousek.

Jako žák 9. třídy jsem postavil SUPER254E. Dal jsem ho tenkrát na jakousi soutěžní žákovskou výstavu, postoupilo to do vyššího kola, ale rádio zmizelo, už jsem ho nedostal zpátky. Tenkrát mě to trochu mrzelo, ale dneska mě to mrzí o hodně hodně více...

Nedalo mi to a tak jsem vyfotil také sonoretu z mé sbírky. Netvořil jsem ji já ale obdivuji původního tvůrce jak s tehdejší velikostí součástkové základny dokázal vměstnat do tohoto miniaturního rádijka celý superhet na SV A kV vlny. Rádio je v plně funkčním stavu, díky konstrukci superhetu nejen dostatečně citlivé ale hlavně selektivní. Jsou použity dvě elektronky ECH 21 z nichž jedna budí přímo reprodukrotor a kupodivu i hlasitost reprodukce je s rezervou dostatečná.

Tak to je povedený kousek, opravdu to byl šikula, když to tam takhle poskládal. Tomuhle se dá říct opravdová lidová tvořivost. Klobouk dolů.