Philips 522A

[RayeR]

Nu dobra, a ktere jsou ty jeste mnohem horsi napr.?

Ono samotne vysunuti sasi z bedny jeste neni tak hrozne, i kdyz mi tam dost vadi zpusob pripevneni desky s repro, uz si presne nepamatuju, s tim sem dost bojoval. Jenze dalsi problem bylo pak to odsroubovani tech drevenych list, jejich hlavy sroubku jsou nasmerovane dovnitr do sasi, klasickym sroubovakem sem se tam nedostal, tak sem to odsroubovaval nejakym kouskem plechu asi 1*4cm co se mi jeste do tooh stisneneho prostoru vesel. Sundat treba ten bakelitovy stit a stupnici od sasi, to sem se ani neodvazil. Ale to u te 735A snad nebude treba. Zkusim ten lak trochu prelestit, porad nevim jesi to nechat jak to je nebo ho sbrousit pryc a prelakovat komplet znovu. Zatim sem jen vyspravil chybejici kousky dyhy na obouchanem rohu...

[Martin 1374]

Já měl skříně celkem slušné. Každý to má jinak, já se snažím původní stav maximálně zachovat, tedy i včetně povrchové úpravy. Je ale pravdou, že když jsem před čtyřiceti lety začínal, nebylo obývákové předválečné rádio ničím vzácným. Dnes už je to jinak.

[RayeR]

Tady jsou videt ty chybejici civky na me 815A a odsroubovane ty predni-bocni listy po odbrouseni stareho laku.

A tady uz nove nalakovany vysledek. Ono to drevo docela hezky prokoukne... Bohuzel je tam ta praskla stupnice...

[Jano]

Co říct - složitý přístroj se holt složitě rozebírá. Nutno ale dodat, že výrobce nepředpokládal, že se tato část přístroje bude někdy rozebírat. Čekal, že po skončení životnosti bude rádio vyhozeno. Také se dá čekat, že skříň byla smontována podstatně jednodšším způsobem, už kvůli výrobním nákladům.
Jinak se připojuji k těm, kteří napsali, že Philipsy ze čtyřicátých let byly mechanicky - ale i elektricky - skvěle vymyšleny. Svědčí o tom i to, že se jich tolik zachovalo, přestože byly velmi drahé, takže se jich málo koupilo. Zjevně majitelům stálo za to je používat a udržovat.

[Martin 1374]

Moje řeč. Já když jsem domů přivezl 735A, což byl můj první z této řady, nestačil jsem se divit. Přijímači po elektrické stránce, kromě věcí, co se vyměňují skoro vždycky, nebylo skoro nic a když jsem mechaniku vyčistil a promazal, musel jsem smeknout klobouk. V ostatních typech s předvolbami byla spousta dalších obvodů, cívek a kondenzátorů navíc, tady nebylo nic a fungovalo to stejně.

[jirka5]

Musím potrvrdit zkušenosti Jano i Martina 1374. Ty Philipsy 735A byly opravdu držáky, ovšem na jednu maličkost. Občas prohořívaly síťové transformátory a nebylo jim pomoci. Podle mého to bylo způsobeno nevhodnou impregnací v asfaltu, který zřejmě rozežíral lakovou izolaci drátu. Při rozborce trafa byla ta holá měď jasně viditelná. Tímto neduhem trpěl občas i nějaký výstupák. Starší typy rádií, kde nebyly trafáky impregnovány asfaltem, byly bez problémů.

[Vratislav-OK1ZAF]

Ještě k tomu Philips 522A:
Sháním pro toto rádio síťový konektor. Zde je zachycen na fotkách:

Je to stejný konektor, jaký má i Philips 638A a jistě i další philipsky těch dob.
Pokud jej neseženu, tak holt podle toho nafoceného originálu spáchám lukoprenovou formu a odleju náhradu z epoxidu, patřičně zbarveného práškovými tonery z laserových tiskáren.
Ale raději bych originál...

Předem děkuji,
Vráťa Rýpar,
OK1ZAF

[RayeR]

O tom odlevani sem uz taky nekolikrat premyslel, treba v pripade knofilku, ale nakonec se podarilo je sehnat.
Mate s tim michanim toneru nake zkusenosti? Jakym pomerem z CMYK namichat spravnou bakelitovou cerno-hnedou? Stejne mam ale v zasobe jen cerny toner, nake zbytky barevneho CMY by se asi daly vyskrabat nekde ze srotaku...

[Milan155]

S namícháním předem daného odstínu je potíž , já to odhadnu až při míchání , a trochu se to po vytvrzení ještě změní. Takže barvy přidávám postupně do na cca 40 st. předehřáté pryskyřice a tužidlo až po namíchání odstínu. Používám práškové barvy do betonu ,nevýhodou je velké balení , ale vydrží to léta beze změny a barví to perfektně. Lze použít i akrylové barvy z tuby , třeba na slonovou kost trochu bílé a nepatrně žluté . Barví to dost, třeba na jeden knoflík k Talismanu tak 3-4 mm z tuby bílé a 0,5 mm žluté max. Vlhkost v akrylátu
při důkladném rozmíchání v teplém epoxidu nevadí , ale šetřit barvou a nervat tam toho zbytečně moc, jinak je povrch trochu jako gumový .

[Milan155]

Možná ještě poznámku : Snaž se formu udělat tak, abys tam měl při zalévání uvnitř již osičku ( natřenou voskovým separátorem). Vrtat díry až následně nedopadá vždy dobře , u šišoidu trefit střed a kolmost je spíše otázka náhody . Osičku je třeba vyjmout před úplným vytvrzením . Dělám to po cca 4 - 6 hod. od zalití , když
je to již pevné a nelepí to. Osičku upnu do svěráku , trochu nahřeji pistolkou a opatrně zkouším knoflík otočit
a stáhnout , když to jde ztuha , přihřeju to .