Citlivost radia

[Petan30]

Dobrý den, při výběru rádia jsem narazil na malou technickou .. uvedenou citlivost v dBm. Nikde se nemůžu dopátrat co je lepší. Když jedno bude -100dBm a druhé -150dBm. je lepší větší číslo nebo hodnota směrem k nule?
Díky předem

[martinbobek]

Dobrý den,
úplně zjednodušeně řečeno: -150 dBm je slabší úroveň signálu než - 100 dBm. Jednotka dBm je decibel-miliwatt. V závislosti na impedanci se dá dále přepočítávat na dBuV, uV ...dále na S jednotky apod. Tedy přijímač s údajem -150 dBm zvládne zpracovat slabší signál a je tzv. "citlivější".
ALE: záleží na tom jaký je to přijímač, pro co je to u konkrétního přijímače měřeno / uváděno? CW, SSB? Záleží i na šířce pásma při které to bylo měřeno / zkoušeno / posloucháno atd. Hádám, že pro AM to asi nebude. Záleží na vlastním šumu přijímače, atmosférickém a průmyslovém šumu. Úroveň -150 dBm je obecně už dost nízká a spousta přijímačů má vlastní šum větší, nebo na hodně místech bývá mnohem větší šum z okolí.
Pro představu a hodně hrubě - Liblice v dnešní podobě (tedy s nižším výkonem 20 kW) mají cca 100 km od vysílače na běžnou venkovní anténu ve špičce nosné úroveň okolo - 40 dBm, v jednotkách S to odpovídá cca S9 + 30 dB. První jednotce S1 odpovídá úroveň asi -120 dBm.

[keszeg]

Obecně dBm se používá ve VF a mikrovlnné technice, v komerčních rádiích není obvyklé, decibel pod mW, -110 až -130dBm je citlivost běžných mobilních základnovek, -150dBm je už na úrovni satelitní komunikační techniky. Pro představu, -100dBm je úroveň signálu 10 řádů pod mW, t.j. 0,1 picoWatt, signál ze sond Voyager je na úrovni cca -160-170dBm, t.j. 0,1-0,01 attoWatt.

[martinbobek]

V AM (KV, SV, DV) oboru se to hodně používá u SDR přijímačů...(Perseus, WiNRadio, RF Space, Kiwi...atd.. ). Tam se ale zpravidla uvádí MDS jako minimální detekovatelný signál a potom ještě "citlivost" o kolik musí být při určité šířce pásma a určitém módu užitečný signál nad šumem. Úroveň okolo -150 dBm je u těch lepších přijímačů zpravidla okolo hladiny vlastního šumu přijimače - bez antény anebo s pasivní anténou bez zesilovače v čistém prostředí....Některé (s prominutím) šmejdy - typu různé klíčenky s HF konvertory apod. mají vlastní šum ale třeba i na úrovni -80 dBm.
Tazatel by měl napsat o co konkrétně mu jde?
Samozřejmě, je to důležitý parametr, ale mnohem důležitější je poměr signál / šum (rušení) v daném místě... I sebecitlivější přijímač, nebo i sebevýkonnější předzesilovač na vstupu přijimače bude k ničemu, pokud hned na anteně bude užitečný signál utopen ve vysoké hladině šumu.

[Petan30]

Děkuji všem za odpovědi.
Jednalo se porovnání mojí "klíčenky" RTL- SDR a čínského Full band rádia ( které chytí samozřejmě všecho ) Tak jsem chtěl vědět jestli ta mýdlová krabička nebude úplně hluchá , no a strejda gůgl při porovnání vyplivl hodnoty v -dBm .A každý článek ,který jem našel tvrdil neco jiného( ono je rozdíl jestli se bavíme o příjmu ,nebo o vysílání že ) teď už vím , pořád se učím. Sice tomu vůbec tomu nerozumím ,ale hrozně mě to baví

[Jirka84835751]

Petane,
občas mám taky "z toho hokej", tak používám přepočet na této adrese:
https://www.fpg.cz/kalkulacka/index3.html
1.: -100dBm=2,24 μV
2.: -150dBm=0,01 μV

[Milan]

U těchto rádií které mají za anténu teleskop nebo jen vodič tj. unipól lze příjem dost podstatně vylepšit připojením stejně dlouhého vodiče jako je teleskop na kostru rádia. Třeba se dá využít zdířka pro sluchátka, která je spojena s kostrou přijímače. Tento vodič se natáhne opačným směrem k teleskopu. Vznikne tak půlvlnný dipól. Tímto způsobem se dá připojit i vnější anténa.