Kondensator

Vše o součástkách, i celých obvodech
kial ývon
Příspěvky: 5
Registrován: 04.12. 2015, 16:00

Kondensator

Příspěvek od kial ývon » 04.12. 2015, 16:37

Dobrý den, je toto nějaký druh dvojitého elektrolytu s různýma hodnotama? Děkuji.
Přílohy
Kondensator.jpg
mezifrekvence445
Příspěvky: 86
Registrován: 25.03. 2015, 03:05

Re: Kondensator

Příspěvek od mezifrekvence445 » 05.12. 2015, 04:16

Ano, je.
Nedoporučuji připojovat do el. obvodů. Bud je vyschlej, anebo má svod , pak bouchne, možná ne hned ale třeba po hodině ! Anebo způsobí zkrat a poškození jiných obvodů.
kial ývon
Příspěvky: 5
Registrován: 04.12. 2015, 16:00

Re: Kondensator

Příspěvek od kial ývon » 05.12. 2015, 11:07

Děkuji mockráte, ano, používat jej určitě nebudu!! Ale jen mi vrtalo hlavou, proč je každá kapacita na jiné napětí, u běžných dvojitých novější výroby jsou na stejné napětí. Zřejmě to bude konstrukcí uvnitř, proto ten jeden vývod dole a druhý nahoře. Nepitval jej někdo, či není na netu nákres? Tento kus určitě ničit nechci, je to pěkná relikvie.
Uživatelský avatar
Vratislav-OK1ZAF
Příspěvky: 151
Registrován: 02.03. 2015, 13:24

Re: Kondensator

Příspěvek od Vratislav-OK1ZAF » 05.12. 2015, 13:32

Podle vzhledu se tu nejspíš jedná o takzvaný mokrý neboli "šplouchací" elyt.

Kathodou, záporným pólem, je zde hliníkový obal kondensátoru, současně jím však je i kapalina, kterou je uvnitř kondensátor naplněn (a která v něm při zatřepání uvnitř šplouchá.
Anodou, kladným pólem, je více či méně složitě, často až bizarně tvarovaný hliníkový kus, obvykle ze všeho nejvíc připomínající chladič na výkonové polovodiče. Je to tak činěno proto, aby tento "artefakt" měl co největší aktivní povrch.

Isolace elektrolytického kondensátoru je tvořena vrstvičkou elektrolytickou oxidací vytvořeného kysličníku (oxidu) hlinitého, tedy to, čemu se zkratkou říká ELOX.
Jakou má výsledný kondensátor kapacitu a jaké snese maximální napětí, to závisí na tloušťce vytvořeného kysličníku hlinitého, a to zas závisí na technologickém procesu formování anod (teplota, proudová hustota a doba formování) v kyselé lázni. Hotové anody se (po důkladném opláchnutí) umístí do hliníkového pouzdra, naplněného pracovním elektrolytem (obvykle tetraboritan sodný a k tomu různé magické - nemrznoucí a stabilisační příměsi, které bývaly žárlivě střeženým tajemstvím výrobců).
Gumová průchodka bakelitového držáku nakonec byla okrajem hliníkového pouzdra zapertlována - a elyt byl hotov.

Mokré elektrolyty měly jednu výhodu - když se excesivním zvýšením napětí probily, samy se dokázaly zregenerovat. Pokud ovšem byly přetěžovány trvale, začaly vařit a pokud neměly nějaký typ funkčního pojistného ventilu, nemilosrdně explodovaly a celé okolí zalily vroucím blivajzem.

Mokré elyty měly i některé záludné vlastnosti.
Protože musely být vybaveny nějakým, více či méně dobře konstruovaným pojistným ventilem, který mohl časem ztratit těsnost, začaly po nějaké době vysychat, elektrolyt mohl i vzlínat ven a znečisťovat okolí. Ač sám neagresivní, se vzdušnou vlhkostí mohl působit korosivně.
Jenže skutečná záludnost byla ještě jiná, skrytější.
Klesající hladina v pouzdře zanechávala část anody "na suchu". Snižovala se tak kapacita kondensátoru, zvyšoval vnitřní odpor, neponořená část anodové elektrody degradovala - ale rádio stále ještě nějak hrálo.
Pak ale přišel opravář a rádio položil na bok, nebo úplně otočíl vrškem dolů. Elektrolyt se přelil do míst, kde chyběl, zaplavil části s porušenou kysličníkovou vrstvou, prudce klesl isolační odpor, elyt se začal zahřívat... a opravář, zaujatý jiným problémem, si toho nevšiml.
Když se pak z ničeho nic začalo ozývat charakteristické syčení, to už obvykle bylo pozdě Elyt v lepším případě rádio vykropil, v horším trochu zdemoloval. Pokud ovšem elyt svůj vroucí obsah vychrstl někomu do xichtu, bylo to hodně zlé.

I dnes ještě v některých přístrojích originální šploucháče bez problému fungují. Ale vždy je třeba k nim přistupovat s úctou a pokorou pyrotechnika.

Ten dvojitý Philipsův elyt je poměrně vzácný. Ona to totiž nebyla šťastná konstrukce, Philips byl často průkopníkem slepých cest. Části horního systém elytu už z principu musely být nad hladinou, i když ještě elyt nezačal vysychat, vrstvy kysličníku na neponořené části, hlavně na rozhraní kapalina - vzduch, ztrácely isolační vlastnosti a systém šel zvolna do zkratu. Praktické řešení problému dvojitých/vícenásobných kondensátorů v jednom pouzdře umožnil až vývoj svitkových elektrolytických kondensátorů - což už je ovšem trochu jiná story.
Uživatelský avatar
krtek
Příspěvky: 70
Registrován: 24.03. 2014, 02:42
Bydliště: Hulín
Kontaktovat uživatele:

Re: Kondensator

Příspěvek od krtek » 05.12. 2015, 21:52

Já jsem pitval jenom obyčejnýho z rádia Philips 525A. Navrchu jsou dírky a když se položí, začne z něho vytíkat elektrolyt a měnit kapacitu..
Kondíky.jpg
Kondíky2.jpg
kial ývon
Příspěvky: 5
Registrován: 04.12. 2015, 16:00

Re: Kondensator

Příspěvek od kial ývon » 06.12. 2015, 10:56

Dobrý den, děkuji moc panu s nickem Vratislav-OK1ZAF. Úžasně podrobná a pro mne naprosto dostačující odpověď. Možná sem i časem někdo přidá další foto, jako např. "krtek", tímto děkuji i jemu.
lubos1961
Příspěvky: 76
Registrován: 23.12. 2014, 21:01

Re: Kondensator

Příspěvek od lubos1961 » 06.12. 2015, 19:12

Renovace již zcela vyschlého kondenzátoru. Jiný typ s jinak tvarovanou plusovou částí.
Přílohy
P1050493c.JPG
P1050493b.jpg
P1050492.jpg
mezifrekvence445
Příspěvky: 86
Registrován: 25.03. 2015, 03:05

Re: Kondensator

Příspěvek od mezifrekvence445 » 07.12. 2015, 21:27

Specializaci na rozebírání zdechlých součástí na elementární složky by se mohlo říkat RADIOPATOLOGIE :D

A historickým obalům součástek naplněných produkty 21.století říkám terminátoři.
Uživatelský avatar
Vratislav-OK1ZAF
Příspěvky: 151
Registrován: 02.03. 2015, 13:24

Re: Kondensator

Příspěvek od Vratislav-OK1ZAF » 08.12. 2015, 00:02

Elyty 21. století mají jednu splečnou vlastnost - jejich vývody jsou z pocínovaného ŽELEZNÉHO drátu (kdo nevěří, ať magnet přiloží). Přechod hliník - železo je přitom u těchto výrobků skryt v gumové/plastové průchodce pouzdra elytu.
Uvnitř elektrolytického kondensátoru už z principu musí být vlhko, či spíše mokro. Je pak už jen otázkou vhodně zvolené technologie, za jak dlouho se napojení vývodu vlivem vzlínajícího elektrolytu a následné korose přeruší - nejlépe krátce po skončení záruční doby.
Klasické, jednoznačně prokazatelné kurvítko.
- - -
Dobrým trikem je též zapojit elyt bez čehokoli dalšího jako filtraci spínaného zdroje - je pak jistota, že se nešťastný elyt po příslušné době nafoukne, v pojistném záseku pukne a dokonale se vysuší.
Samozřejmě by stačilo dát k němu paralelně blokovací polštářek či svitek, ale to by se elyt přestal zahřívat a zařízení by vydrželo provozuschopné zbytečně dlouho - to už raději kritické elyty umístit do těsné blízkosti zdroje tepla (výkonové prvky, odporníky atd), aby jistota brzkého konce byla ještě tutovější.

Smutné, což?
lubos1961
Příspěvky: 76
Registrován: 23.12. 2014, 21:01

Re: Kondensator

Příspěvek od lubos1961 » 08.12. 2015, 17:34

Svět kolem vnímáme nejen očima, ale i čichem, hmatem ale taktéž sluchem. A právě rádio je již z principu vyrobené prvotně pro poslech. Každé rádio má svou duši (to hrající). Každé má jinou citlivost, vůni, zvukový přednes, volič ladění, napájecí napětí atd. atd. Hodně typů rádií mám z mládí do teď ještě vryto do paměti jak jsem u nich sedával, poslouchal a vnímal tu takovou zvláští až démonickou atmosféru rádia hrajícího v přítmí místnosti s jasně svítící stupnicí, zvuk rušený šelestem a přerušovaný atmosférickými poruchami a díky značnému vývinu tepla z hrajícího rádia také nenapodobitelná (pro mne) vůně šířící se místností. A toto je pro mne maximálně dominantní nad vším ostatním. Proto také preferuji výhradně hrající rádio. Dnes když už jsem na jedné straně pamětník ale do důchodu mám ještě daleko, v práci musím makat rok od roku více (ne proto že bych chtěl) a na tři směny, tak bývám hodně psichycky i fyzicky po práci vyčerpán. V létě se snažím hodně chodit do přírody ale v tuto dobu mě nejvíc nabíjí baterky baslení okolo rádií. Také když přijde ta správná nálada, vyberu jeden exponát, zapnu, takzvaně se pomazlím (možná je to úchylka). Samozřejmě mám také veškerou moderní technologii ale taková mluvená hra nebo pohádka (tři přání měl a dvě už prošustroval) na SV vlnách s těmi všemi neduhami je prostě dramatičtější. Stanice rychle ubývají, ale pokud to jde je ještě třeba využít tuto specifickou příležitost třeba nočního lovení zahraničních stanic. A toto všechno jsou věci které nejdou nijak popsat, to se prostě musí zažít na vlastní kůži.
Můžete mě klidně považovat za prznitele historie když do již nefunkčního kondenzátoru vložím nový. Stejný dnes již samozřejmě neseženu, pro mne je to jenom kondenzátor který plní přesně to samé co ten původní. Mě se zase vůbec nelíbí přibaslovaný moderní kondík na tom starém. Co je na schématu to tam musí být, nic víc. Prosím nechci nikoho naštvat nebo kritizovat. Nechci vyvolávat žádné nekonečné diskuse, přece každý ať si dělá podle sebe jak mu to vyhovuje. Zloby je kolem i tak dost, proč se navzájem napadat když jsme stejného zaměření. Proto se také nikdy nezapojuju do žádné a ke všemu už gradující diskuze (toto je vskutku vyjímka) Já se klidně k takzvanému prznění hrdě hlásím, že klesne historická hodnota? Vždyť já to mám jako koníčka a ne na kšeft, nebo špekulovat do budoucna se ziskem? Do hrobu si nic nevezmu. Já jsem rád že i v jiných oborech existují takzvaní prznitelé, třeba mezi veterány vozidel, nadšenci parních strojů a lokomotiv atd. Co naplat že v muzeu můžu vidět originální auto které je ode mne vzdáleno přes lano na dva metry, když na srazu veteránů můžu do něj sednout, uslyšet jedinečný zvuk, projet se, cítit pach spáleného benzínu. Kdo by se zamiloval třeba do trbantu, kdyby nikdy neuslyšel jeho jedinečný a nezaměnitelný zvuk a cítil vůni dvoutaktu? Také většinou nemají ůplně vše originální - potahy sedaček, různé součástky, brzdové obložení, olej, gumy atd. Nebo co to je pro děti když se mohou svést parní lokomotivou a jsou špinaví od popelu, také mi nevadí že již jsou nahrazeny originální manonetry za nové. Zážitek je prostě nadevše.

Přeji Vám všem krásné Vánoce.
S pozdravem L. Malina
Odpovědět